Komunitní centrum InBáze je místem, kde se střetávají lidé nejrůznějšího původu, temperamentu i životních osudů. A tak není divu, že jsme v něm na konci ledna přivítali dvě skvělé umělkyně, které pocházejí z Ukrajiny a Běloruska. Jejich cesty do České republiky byly jiné a přesto podobné. Obě se nakonec usídlily v Praze, obě jsou nyní na mateřské dovolené a obě mají podobný sen – svou tvorbou se i v budoucnu i živit. Olga a Táňa se znají přes sociální sítě. Spojuje je láska k umění a k rozvoji uměleckého ducha. V InBázi proběhl jejich první společný umělecký večer.
Olga: inženýrka, do které se zamiloval Ital, a usadili se v Praze
Olga maluje akrylovými a olejovými barvami, které ji baví spojovat v jednom obrazu. K malování se dostala díky lockdownu, který trávila z větší části na mateřské dovolené a aby se, jak se říká „nezbláznila“, začala malovat a chytlo ji to. Teď je malování součástí jejích všedních dnů a začíná experimentovat s malováním na oblečení. Namalování obrazu jí trvá někdy „chvíli“ jen několik dní, někdy i celé měsíce. Všechno, jako u každého umělce, se odvíjí od múzy, která přichází nečekaně, ale silně.
A jak sama říká: „I am still at the very beginning of my journey and I have a lot of ideas that are waiting to be implemented. I am very inspired to look at the works of other famous artists. How they applied their strokes, what emotion they wanted to convey. There is time – I go to the museum, not time to the museum – I go to the Internet.“ Ráda maluje portréty, protože ve tvářích lidí se dá zachytit ono kouzlo osobnosti, bystrost, šarm a nezávislost. Olga se s naším Komunitním centrem setkala díky Táně.
Táňa: IT rekrutérka, co píše básně se sociální tématikou
Táňa je básnířka z Běloruska, která svou poezii začala psát už v devíti letech, nejprve v běloruštině, pak v ruštině a od roku 2015 píše také v češtině. Jejím námětem je v drtivé většině případů politika, migrace a sociální bytí – vše s nádechem filosofie, ale i ironie a satiry (třeba v básních „Hypotéka“ nebo „Myšlenky moderní holky“). Nejmíň píše o lásce. Do České republiky se přestěhovala v říjnu 2013 původně kvůli studiu a zlepšení svých životních podmínek. Vždy však spoléhala hlavně sama na sebe, na svou cílevědomost a svědomitost. Básně jí tak přinášely a přináší pocit duševního klidu, díky kterému pomalu začíná realizovat svůj potenciál.
A co vedlo Táňu ke spolupráci s InBází? „S podobnými organizacemi jako je InBáze, jsem už v minulosti pracovala v rámci různých projektů. V rámci OPU jsem chodila na ZŠ a žákům jsem vyprávěla o životě v Bělorusku (politika, ekonomika, příroda, kultura) ale také o Černobylu. Ta spolupráce se mi moc líbila a bavila mě. Proto jsem ráda nabídla InBázi možnost uspořádání tvůrčího večera a přizvala také svou známou Olgu, které se věnuje malbě. “
Olga i Táňa jsou úžasné a my jsme moc rádi, že si na nás udělaly čas a umožnily nám alespoň na chvíli nahlédnout do svých uměleckých světů.
Instagram Táni: https://www.instagram.com/tanya_poetesss/
Moje VOLBA
Cizineckou krev nepředávkuješ láskou,
nepřekvapíš problémem, nezabiješ vráskou.
Neuvidíš v krvi ani hrsti samoty
a vše jen proto, že jí chybí jistoty.
Nebylo snadné rozhodnout se a jet,
potom žít v cizině jak dokážeš umět.
A každý den boží plakat o štěstí,
mačkat svoje žíly a kousat zápěstí.
Hořce křičet, že ti chybí tvá země
i rybíz na vesnici, chutná který jemně.
Že všechno dodnes pamatuješ, miluješ,
tak srdci cizinky opět ubližuješ.
Tady můžeme dlouho soudit, vzpomínat,
naději na radost mi slušně dávat.
Přiznám se ale, můj osud nepokojný,
totality já nechci být rukojmí.